Září 2010

seasons come and go but i will never change and i'm on my way

28. září 2010 v 22:36 my ideas
Čím začít? Tak nad tímhle si lámu hlavu a poslední, co bych chtěla je, aby tenhle článek byl celý úplně o ničem. I když to posoudíte nakonec stejně vy sami. Tohle volno jsem si celkem užila, i když vždycky tam bývá nějaké to ale. Vše, co bylo v plánu, tak se celkem vyvedlo. I když, co se týká meetingu se Sajü, tak bych lhala, protože to nebylo "jen" celkem vyvedené, to byla jedna z věcí, o které jsem mohla mít ty největší pochybnosti a obavy, jaké to bude, ale bylo to naprosto ÚŽASNÉ nebo spíš Sajü je naprosto skvělá osoba! ♥ Tím řešením všeho jsem si uvědomila tolik věcí a i když jsme se viděli jen jednou, můžu říct, že je upřímná a toho si cením nejvíc ze všeho! Od včerejška mám hrozné pochybnosti o internetovém světě. Abych byla upřímná, tak někdy pochybuji o tom, jestli mi přijde ok, když hodně lidí cukruje na každého a já z toho mám celkem divný pocit. Působí to dost falešně. Nechci od někoho slyšet "jéé to je skvělý článek, juu to je krásná inspo, jé to jsou krásné úlovky", když si to nemyslí. Jinak v mém okolí teď umřela jedna dívka na rakovinu. Bylo jí sedmnáct a musím říct, že i když jsem jí neznala osobně, tak to nemůžu dostat z hlavy. Život je někdy tak nefér. Ten pocit, když víte, že osoba vedle vás umírá a má celý život před sebou. Hrozné. To je asi tak všechno, co bych chtěla napsat. Mějte se krásně. :)

prague
photos from day with sajü
xoxo your L

Still alive!

24. září 2010 v 17:02 my ideas
Všechno se točí stále jako doposud. Škola, nutit se učit, zlatá postel a ráno opět s těžkým pocitem se zvednout a jako naprogramovaná běžet na autobus. I když si moc dobře uvědomuji, že bez školy bych nebyla nic, nejradši bych tohle období měla za sebou. Není to něco, co by mi v životě chybělo. Opravdu si přeji, abych se jednou mohla sbalit a cestovat. Chci zkusit život někde jinde. Můj názor na ČR nikdy nebyl nejlepší a už asi lepší ani nebude. Radši bych žila v zemi, kde je dvacet národností a lidem tam už ta odlišnost atd. nepřijde nic divného. Třeba mě ukamenujte, ale tohle je můj názor.

V úterý jsem byla v Praze. Nebyla jsem tam se záměrem nákupů, ale nakonec při cestě z Prahy jsem s mamkou stejně po jídle do pár obchodů zašla. Pár úlovků jsem si sebou domů nakonec přivezla. Tohle volno zatím vypadá slibně. Program mám už snad na každý den, takže jsem šťastná, že je pátek, ani nevíte jak! Jsem vážně vděčná za naše čtyřdenní volno! Plánuji na pondělí trip to Praguii za Sajü, takže doufám, že to vyjde, kočko moje! :D ♥ (snad už jen vyzvednout ty jízdenky a je to stoprocentní!). :)

Během týdne jsem si byla naším autem zkusit rozjezdy a couvání, takže doufám, že na dalších jízdách nebudu už tolik rozladěná! :) Už se těším až do něho sednu a pojedu se normálně někam projet, protože se mi v něm jezdilo skvěle! Už jenom ten pocit, že nebudu vázaná někdy jenom na rodičích a sednu a pojedu. Na to se neskutečně těším. :)) Mějte se krásně a užívejte si volno a nebo víkend, jak jen to půjde! ♥

Btw. Už mě napadlo pár nápadů, co dát na blog. Takže snad z toho už brzy něco přidám. ;)
fashion koláž

xoxo your L

A few words...

20. září 2010 v 21:50 my ideas
nadpisek
Hi my ladies! ♥ Tenhle článek se mi píše celkem těžko. I have no idea, what to say you. :) Opakovala bych asi většinu z vás, že "keine Zeit" je na denním pořádku. Vstávání je čím dál horší. Dneska jsem se z postele dostala až po dvaceti minutách a to jsem měla štěstí, že vstávám s rezervou. Jinak by mi už udělal bus "pápá" před nosem. :D Nevím, jestli si mám říkat, že ten čas neubíhá a je teprve dvacátého a nebo už? Jediné, co vím stoprocentně by bylo asi, že víkendy mi ubíhají závratnou rychlostí. Přes týden se po škole zmůžu sotva na učení a nejradši bych si jenom lehla a jenom si pročítala časopis. Proto teď nedávám články častěji. Někdy na to není po škole ani ta chuť. :) Moje nejlepší kámoška měla osmnáctiny, takže se těším, jak to o víkendu oslavíme a že budu mít okolo jenom ty lidi, kteří mi za to stojí. :) Na co mít oslavu s padesáti lidmi, když jich můžete mít okolo sebe pár a ta atmosféra může být uvolněnější, když víte, že před těmi lidmi můžete být opravdu sami sebou! ^^ Mám pro ní jeden hodně osobní dárek (překvapení) a jsem vážně zvědavá, jak na něho zareaguje. ;) Nic není lepšího, než když můžete udělat lidem okolo sebe radost. :) Můj týden vypadá zatím vážně nudně a jediné, co mi ho povzbuzuje jste právě vy, když čtu a vidím, že v tom všem nejsem jediná a zároveň hudba, která mě ráno při cestě probouzí a před spaním uspává. Bez hudby ani ránu, really! ♥ Buďte rádi, že jste ráno neviděli můj tupý výraz, když jsem zjistila, že se mi do rána mp3ka vůbec nenabila a bohužel ani moje mrkání očí mě neutvrdilo, že vidím špatně! *grrr* :D Lidi ve třídě. To je stále to samé. Přeci jen už za ty dva roky mě tam asi na někom nic nepřekvapí. Snad jen dodám. Taky milujete, když se někdo s někým baví, pak k vám jeden z těch lidí přiběhne a začne před vámi pomlouvat toho, s kým se do teď tak hlasitě smál před vaším zrakem? O_o I hate it! :D Ještě víc mě dostalo, když jsem na to radši ani nereagovala a ta moje spolužačka si zřejmě myslela, že jsem jí nerozuměla a ještě mi to zopakovala! OMG! :/ Nikdy jsem neřekla, že bych o někom něco neřekla, ale rozhodně nedrbu lidi, se kterými se fakt bavím. Nad tímhle vším se můžu maximálně tak povznést a zasmát se tomu, protože pro mě je tohle fakt falešný a nepochopitelný. K závěru jenom dodám, že čím dál víc zjišťuji, jak málo pravých přátelstvích je. Co se teď děje okolo mě se mi rozebírat nechce, ale jen tak pro představu. Přebrali by jste kluka svojí nejlepší kamarádce, kterou znáte od mala? Já ne a nechci to víc rozebírat, ale věřím, že tuhle "story" by pochopil asi málo kdo. That's all. 
Nechápu, nad čím jsem se dokázala takhle rozepsat, ale ten, kdo nezalomí čtení hned po dvou řádcích mi může dát vědět do komentářů. :D ♥ Přežijte všechny písemky a všechny nervy nad tímhle někdy dost "nemocným" světem a ŽÁDNÉ trápení. :*

PS. Kdyby vás napadlo cokoliv, co by se vám líbilo za článek nebo nějaký nápad ohledně toho, co bych mohla přidat, tak mi můžete do komentářů napsat. Ráda se trochu inspiruji k tomu, abych blog trochu oživila. :)

xoxo your L

Sometimes I wish I could save you and there're so many things that I want you to know

12. září 2010 v 10:10 my ideas
Tenhle článek začnu úplně jinak než ty předešlé. V hlavě mi rotuje tisíce myšlenek. Cítím v sobě hroznou prázdnotu. Pocity se mi mění z minuty na minutu, v očích se mi mísí smutek a lesk od slz. Víkend se vůbec nepodařil tak, jak měl. Od pátečních jízd až po teď. Jak naschvál teď, když bych se ze všeho chtěla vypovídat a potřebovala nějaké to obejmutí, moje fakt jediná opravdu nejlepší kamarádka si teď užívá v Anglii (ani nebudu mluvit, jak jsem tam chtěla a do Paříže, ale jisté okolnosti mi v tom zabránili). Už aby byla tady, protože z dalšího týdne asi zcvoknu, než se mi vrátí! :( Kdybych měla popsat úplně všechno, co se děje, tak bych tady napsala román, ale nechci ani tady někoho zatěžovat svými pocity z něčeho, co tady radši rozebírat nebudu. Jsem na sebe někdy tak strašně naštvaná, jak neumím nad věcmi hodit rukou a být ke všemu "flegmatická". To je asi moje chyba, protože tak málo lidí, které jsem poznala jsou upřímní a nebojí se o pravdě mluvit. To je už ale jiná kapitola. Když se cítím takhle "strange", tak vlastně chápu, proč mám tendenci snít si v hlavě ten svůj lepší svět s lidmi, které ani za svůj život zřejmě nepotkám. Přesto všechno to někdy dokáže taky ublížit, protože probudit se do reality člověk prostě musí. Radši ani nechci otvírat stolek a zjistit, že jsem si opravdu nechala literaturu ve škole a test tudíž jinak než na pět nemůžu napsat. No nic, konec těchhle mých výlevů a mých pocitů. Stejně se to nebude chtít číst někomu, kdo tohle necítí a dostal se ze svých špatných myšlenek a pocitů. Jen se z toho chci trochu vypsat. Do poslední chvíle si říkám, jestli to na blog vůbec dávat...Jeden z důvodů proč si okolo sebe a blogu hledám nové friends asi je, že chci poznat jiné lidi, než mám do teď okolo sebe a někdy moct vypadnout za nimi do jiného prostředí a cítit se líp. Tolik se těším na Yves, Niki a Sajü tou sms si mi vytřela zrak. Je hrozně fajn vědět, že ty špatné pocity etc. člověk nemá sám. Drž se! ♥ 
Mějte se jak nejlépe to půjde a já si aspoň týden budu rovnat myšlenky a bojovat se školou, abych to všechno zvládla! Bye. ♥

Btw. udělala jsem si malý shopping s kamarádkou, tak sem hodím fotku mých tentokrát dost jednoduchých úlovků. :)
úlovky
Šedý svetr s nápisem "fashion must go on", black&gray šátek s třásněmi a šedé slim kalhoty.

xoxo your (at the moment) emotionally charged L

Another days behind me!

9. září 2010 v 20:00 my ideas
Hi darlings! ♥

Tak strašně moc si přeji napsat "everything is fine". Lhala bych sobě, ale i vám. Na konci prázdnin jsem si slíbila, že se vykašlu na ty stresy a na všechno, co se týká školy. Jenže už si asi nemůžu dál nalhávat, že chození každý den do školy je pro mě ok. Absolutely not! Nesnáším to, jak nejvíc to jde a to nepočítám, jak moc jsem byla dneska naštvaná, když se učitelka vyloženě vyžívala v tom, jak jsem něco neuměla. Tohle mě dokáže sebrat veškerou energii, ve škole to nejsem já. Necítím se tam sama sebou. Samé můžeš, nesmíš. Nevím, jestli si má cenu ještě teď vyčítat, na jakou školu jsem šla/jakou jsem si vybrala, ale obchodka není vůbec pro mě. Pravidla, která si tahle školu každým rokem ještě víc pro "dobro" žáků upravuje mi možná tak pomůže k tomu, že když budu chybět delší dobu (a že já budu), tak mě okamžitě pošle ke komisním zkouškám a nedá mi šanci se ani vzpamatovat. I hate it, so much! Nikdo mi asi nenamluví do hlavy...let it go...nejde to. Když už se vykašlu na lidi, ze kterých mi je na zvracení (ze školy), tak mě začnou deptat učitelé? That's not normal! :/

Jsem tak moc vděčná za ty lidi, kteří mě umí podržet a zvednout mi náladu! ♥ To je vždycky to nejcennější, protože nemít nikoho by bylo teprve na nic. Až mi vychladne hlava, tak to bude zase "ok" aspoň do určité míry, takže už se těším na víkend, protože si vyrazím s mojí kámoškou na nákupy a jednoduše s ní i to courání po městě něco znamená! ^^ Až neuvěřitelně hodně se těším na říjen, no metter that i'll have birthday in october. Stačí, že se můžu těšit na Niki a Yves! ♥ Konečně vás uvidím a nesmím zapomenout na zastávku u Sajü až pojedu někdy do Prahy! ♥ 

Mějte se krásně a "fuck" all the stupid people around us! ;) 

Edit.: Padám únavou, jsem zmatená sama ze sebe a doufám, že naberu o víkendu aspoň trochu energie...užijte si víkend! ♥

tom&bill
tahle fotka je perfektní!
btw. (i když opožděně) all the best to G! ♥
xoxo your L

Just no stress! ^^

3. září 2010 v 17:24 my ideas
Hello my sunshines! ♥

Začátek tohohle školního roku je, jak se dalo čekat dost hektický! O_o Nestíhám od středy vůbec nic a sotva stíhám oběhnout blogy, takže o víkendu to musím napravit. :)

Středa. V úterý večer jsem si ani neuvědomovala, kam že to druhý den jdu, takže vstávání ráno ve středu bylo celkem ok. Nebudu tedy tvrdit, že není zabíjející vstávat v šest ráno (nebo dřív), to bych kecala! :D Jenže jsem si vzala do hlavy, že půjdu do školy s pozitivním pohledem a né se už hroutit první týden. Co si budeme povídat. Všechny ty nervy etc. ještě přijdou, takže aspoň dokud to jde být pozitivní! :) Až na to, že jsem přišla pozdě do školy to bylo celkem ok. S holkama jsem prohodily pár slov a šlo se domů. Ve městě jsem se chvíli zdržela s kámoškou a pak už jsem dorazila domů. Na to, jak těžko se mi usínalo v úterý, tenhle den jsem usnula snad okamžitě!

Čtvrtek. Samé zařizování, běhání a zapisování toho, co je potřeba nakoupit a dokonce už první úkoly na němčinu! Jak já se večer přemáhala ten úkol napsat, abych v pátek neměla zbytečnou první pětku! :/ :D Od tohohle týdne jsem si hrozně navykla pít čaje, takže doma lítám pořád s mým oblíbeným velkým hrníčkem s voňavým teplým čajem uvnitř. *mňam* Ještě k tomu byla ve čtvrtek taková zima venku, že jsem se byla už zeptat v jednom obchodě na zimní bundy! Ach, kéž bych si teď dělala srandu! Nesnáším tohle ČESKÉ počasí/podnebí. Chci zase normální jaro, léto, podzim a pak až zimu! Ještě k tomu mi večer nešel internet, takže doufám, že mi zase nezačne blbnout. :)

Pátek. Dneska jsem se poprvé od středy ve třídě pořádně zasmála. Měli jsme informační technologie (jednoduše pracování s počítači) a mohli jsme si dělat, co jsme chtěli. Prostě první hodina a tak nám dal učitel ještě volnost. Se dvěma holkama ze třídy jsme si dělaly srandu snad ze všeho. Pořád jsme se něčemu tlemily a největší záchvat smíchu mě čekal, když jsem se otočila na spolužačku a ona se převrátila se židlí na kolečkách (ano, vážně! :DD) a nechtějte mě vidět, jak jsem brečela smíchy a byla rudá. Ten pohled na ní fakt nezapomenu! :D I přes to všechno jsem ráda za víkend. Unavená jsem už i tak za ty tři dny a co teprve po celém týdnu potom...Dneska čekám až mi přijedou kamarádky a jedna u mě bude i spát, takže se těším až si pokecám s těmi mými spřízněnými dušemi! ^^

Dneska jsem ještě lítala po papírnictvích a knihkupectvích...jednoduše sháněla vše potřebné do školy. Tedy zatím to, co už nám řekli. Už teď vidím, jak u některých hodin budu doslova spát na lavici. Některé hodiny jsou vážně sooo bored! :/ V každém případě zatím pro nervy nebylo moc místa a jsem za to fakt ráda, protože už se nechci NIKDY stresovat jako minulý rok. Věřte, že vím o čem mluvím...:)

Mějte se krásně a hlavně HOLD ON! ♥

xoxo your L